S největší pravděpodobností už jste někdy v životě zažili situaci, která byla hodně náročná a znamenala pro vás nadměrnou fyzickou nebo psychickou zátěž. Nebo možná obojí. Možná jste z ničeho nic přišli o práci, prožívali tragédii v rodině, stal se vám těžký úraz nebo jste se třeba ocitli v tíživé finanční situaci (a jestli ne, chvála bohu za to!). V takových chvílích jsme vystaveni nadměrnému stresu a často se nám honí hlavou, jak to všechno vlastně zvládneme. Říkáme si, co bude dál? Můžeme se cítit i bezmocní a do hlavy se nám vkrádá myšlenka, jak moc nás život nebo osud zkouší. Přesto jsme ale i v těchto těžkých životních situacích schopni objevit v sobě neuvěřitelnou sílu, dokážeme zatnout zuby, sebrat veškerou odvahu a udělat maximum pro to, aby se náš život začal zase ubírat správným směrem. Někdy se nám podaří takové náročné situace zvládnout rychle, někdy ale může těžké období trvat mnohem déle, než jsme očekávali a my se můžeme skutečně cítit na pokraji svých sil. A tak se nabízí otázka. Co všechno jsme schopni vydržet? Kolik toho unese naše fyzické tělo a psychická mysl? A kde je hranice lidské síly? Můžeme ji vlastně nějak ovládat?
Všichni nestojíme na stejné čáře
Nutno podotknout, že každý z nás je úplně jiný. Máme odlišné vnímání, různé zážitky, zkušenosti, schopnosti i rozdílnou fyzickou nebo psychickou kondici. Je tedy jasné, že to, jak budeme reagovat v náročných životních a stresových situacích nebo jak budeme snášet nadměrnou fyzickou zátěž, bude u každého z nás naprosto odlišné. Zatímco jednoho rozhodí i drobná výtka od svého šéfa, druhého to nechá v naprostém klidu a přejde takovou situaci mávnutím ruky. Pro někoho může představovat zátěž jakákoli sebemenší změna, ale někdo dokáže zvládnout i větší a nečekané změny s chladnou hlavou. Stejné rozdíly bychom mohli sledovat i v rovině fyzického zdraví nebo kondice, kdy jeden uběhne 10 km za méně než hodinu, a druhému dělá problém doběhnout pár metrů na tramvaj. Zkrátka každý jsme originál a každý máme nastavené svoje hranice lidské síly někde trochu jinde. Záměrně říkám nastavené, protože už asi tušíte, že tahle mez nebo míra, kolik toho dokážeme v životě zvládnout nebo překonat, není vůbec definitivní, ale neustále se vyvíjí a posouvá v důsledku toho, co nám život přináší a jakým situacím jsme v životě vystaveni. Někdy stačí, když se rozhlédneme kolem sebe nebo se podíváme trochu do historie. Kolik těžkých chvil, nemocí nebo válek už lidstvo překonalo. Kolik existuje inspirativních příběhů o lidech, kteří se topili dluzích, a nakonec se z nich vymanili. Kolik je na světě lidí, kteří přežili těžkou nebo smrtelnou nemoc, a jak obrovská spousta je mezi námi těch, kteří ztratili svou práci, střechu nad hlavou nebo přišli o někoho blízkého a zvládli takovou situaci překonat.
Stejně tak, když se podíváme do světa sportu, jsme svědky toho, jak se neustále lámou světové rekordy v různých disciplínách. Takovým typickým příkladem toho, co všechno je člověk schopen dokázat a vydržet, je takzvaný ledový muž Wim Hof, který v posledních letech posunul hranice lidské síly na úplně jinou úroveň. Rekordů má na svém triku totiž hned několik. Vystoupal na Mt. Everest do výšky 6,7 m bez kyslíkové masky a jen v šortkách a v ponožkách, uběhl půlmaraton v namibijské poušti v září úplně bez vody nebo uběhl kompletní maraton ve Finsku, v teplotách kolem –20 °C, v šortkách a s časem 5 h a 25 m. Do té doby by si nikdo ani nepomyslel, že je něco takového vůbec možné. Wim Hof je jasným důkazem toho, že lidské tělo a mysl jsou mnohem silnější, než si sami myslíme. Ukazuje, že člověk má skutečně obrovský potenciál, a když se naučí důvěřovat nejen svému tělu, ale i svojí mysli, může zvládnout opravdu nečekané věci.
„Lidské tělo je mnohem silnější, než si sami myslíme.“
Tím vám samozřejmě nechceme říct, že se máte začít zasypávat ledem, zkoušet kolik dní vydrží vaše tělo bez jídla nebo bez vody, nebo se snad dobrovolně vystavit nějaké extrémně stresující situaci, kdy se ocitnete na pokraji svých sil. Je ale potřeba naučit se zase víc vnímat signály svého těla a poslouchat svoji mysl a intuici. Protože právě vaše tělo a mysl vám neustále ukazují, kolik ještě toho zvládnou unést. Jen si zkuste vybavit nějakou situaci, kdy toho na vás bylo opravdu hodně, a najednou jste se cítili unavení, nedokázali jste se soustředit, byli jste nervózní, vznětlivý, smutní a postupně se u vás možná začali objevovat i různé fyzické projevy jako bolesti hlavy, zad nebo jste možná dokonce onemocněli. To všechno jsou zprávy, které vám vaše tělo vysílá a kdy vám říká, že je potřeba zpomalit, dát si čas, dopřát si klid a odpočinek. Vaše tělo vám přesně říká, kde jsou v danou chvíli jeho limity. Jenže my často tohle volání o pomoc neslyšíme. Neumíme poslechnout ten vnitřní hlas a dostáváme se do pocitů nepohodlí a ještě většího stresu, kdy nevidíme světlo na konci tunelu. Přitom by někdy stačilo tak málo.
Kde je vaše sebedůvěra?
Během života se neustále objevují situace, kdy cítíme těžkosti, jsme vystaveni nadměrnému stresu nebo máme pocit, že všechno nejde přesně podle našich představ. Máme plnou hlavu pochybností, propadáme panice a zažíváme strach. Právě tohle jsou ale momenty, kdybychom měli nastražit uši a poslouchat svůj vnitřní hlas a vnímat každý signál našeho těla. V takovou chvíli bychom se měli naučit dát věcem volnější průběh a nesnažit se zvládnout nebo vyřešit všechno silou. Všechno má svůj čas. A všechno se také děje z nějakého dobrého důvodu, takže i když v danou chvíli vůbec nevidíme východisko, nakonec se vždycky objeví. Život nás vždycky zavede tam, kde se máme něco naučit, něco překonat, a tím získáváme větší a větší sílu, která nás posouvá zase dál. Každá těžká situace v životě je jako zkouška ve škole. Potřebujeme se zkrátka něco naučit a když to nevyjde napoprvé, musíme si to zopakovat. Ale jak se správně říká, život (nebo osud) nám toho naloží jen tolik, kolik jsme schopni zvládnout. Někdy tedy nezbývá nic jiného než důvěřovat, že jsme na správné cestě.
5 tipů, jak zvládnout i náročnější situace
Možná se ale přece jen ptáte, jak se v takových těžkých a náročných situacích zachovat. Jak je co nejlépe vybalancovat, abyste se v nich necítili mizerně a bezmocně a dokázali je zvládnout co nejlépe? Mám pro vás alespoň pár základních tipů:
- Důvěřujte. Snažte se nezůstávat v roli oběti a důvěřujte nejen vašemu životu, že ví co dělá, ale věřte především sami sobě. Ve vaše schopnosti a sílu.
- Nebojte se říct si o pomoc. Požádat o pomoc není projev slabosti nebo neschopnosti, je to projev odvahy. V některých situacích stačí promluvit si s někým blízkým nebo požádat o radu, někdy je potřeba pomoc odborníka. Ale ani v jednom případě se za to nemusíte stydět.
- Nebuďte na sebe tvrdí. Nesnažte se všechno zvládnout nebo vyřešit hned. Všechno chce svůj čas. Tak si ho dejte. Odpočívejte, relaxujte a najděte si čas na to, co vás baví.
- Dýchejte. Když se cítíte pod tlakem nebo ve stresu, zkoušejte různá dechová cvičení. Někdy stačí se párkrát zhluboka nadechnout a vydechnout a uvidíte, že se budete cítit hned klidnější.
- Pečujte nejen o svoji psychiku, ale i svoje fyzické tělo. Jedno bez druhého totiž nebude fungovat nikdy moc dobře. Nezapomínejte tedy na správnou stravu, aktivní pohyb a udržujte se v psychické pohodě.
A co je možná nejdůležitější? Nebuďte na sebe zbytečně tvrdí, dovolte si být k sobě laskaví a pokud cítíte, že potřebujete pomoc, řekněte si o ní. Rozhodně na to nemusíte být sami.
Vaše
PS: Jestli si v tuhle chvíli říkáte, že by se vám vážně nějaká pomoc a podpora hodila, můžete se mrknout na možnosti spolupráce se mnou a koučování. Nebo si můžete rovnou rezervovat nezávaznou schůzku, kdy vám ráda řeknu podrobnosti a vy se můžete zeptat na všechno, co vás zajímá.
*článek vyšel také v tištěné verzi v časopise Moje zdraví
