8 věcí, které jsem se naučila v roce 2018

Konec roku je pro mě vždycky takový zvláštní moment, kdy se ve mně mísí spousta různorodých pocitů. Je to okamžik, kdy se snažím zastavit a zamyslet se nejen nad tím, co jsem během toho roku prožila, ale vlastně i nad tím, jak to celkově ovlivnilo můj život. Byl to rok podle mých představ? Naučila jsem se něco? Jsem právě tam, kde chci být? Co bych udělala jinak, kdybych mohla? A kde bych se chtěla vidět na konci příštího roku? Všechny tyhle otázky se mi honí hlavou. Je to takové cvičení, abych si uvědomila, kam chci ve svém životě směřovat. Kým chci být, co chci dělat, jaké jsou moje sny a přání, co bych se ještě chtěla naučit, kudy by se měl můj život ubírat a jak by to mělo vypadat. Konec roku je ideální příležitost si “vysnít” ideální představu vašeho života a udělat revizi starého roku. Nebičujte se za to, že se vám něco nepovedlo, poučte se ze svých chyb a přešlapů a přemýšlejte, co jste se tím měli naučit. Tohle je třeba věc, která mě hodně baví a taky mi dost pomáhá :). Takže tady máte mojí bilanci roku 2018! Sepsala jsem 8 nejdůležitějších věcí, které jsem se naučila, pochopila nebo si znovu připomněla v roce 2018. Možná by se to připomenutí mohlo hodit i vám. 

1. ZÁZRAKY SE DĚJÍ 

Aneb fáze života jménem STĚHOVÁNÍ. Malý krok pro člověka, ale velký krok pro nás tři. Dlouho jsem měla pocit, že to je vlastně nemožná věc a bála se, že už se to snad nikdy nestane. Ale někde v hloubi duše jsem přece jenom tajně doufala. Takže ano, my jsme se letos v létě opravdu přestěhovali! Možná vám to jako zázrak nepřipadá, ale pro mě to opravdu byl (a je). Když totiž dlouhé roky žijete ve dvou a pak i ve třech (já, můj muž a mrňous) na 30 m2, v mikrobytečku, kam se nevešla ani pračka, tak vám větší prostor přijde opravdu jako zbožné přání. Já vím, možná si teď řeknete, proč jsme si zkrátka nenašli větší byt. Ale my jsme nemohli. Je to dlouhý, složitý a ne moc veselý příběh (možná vám o tom jednou povyprávím). Jak ale říká jeden můj kamarád, je to škola života. Byla! A sakra těžká! Pořád jsme ale věřili, že je naděje, světlo na konci tunelu. A bylo. Stal se zázrak. A my se přestěhovali. 

2. VĚŘ A VÍRA TVÁ TĚ UZDRAVÍ 

Je to tak. Ať chcete nebo ne. Já na to v jednu chvíli uplně zapomněla. Ještě loni jsem měla pocit, že je všechno a všichni proti mně. Ale pak jsem to zase zkusila. Věřit! A během letošního roku se mi potvrdilo hned několikrát, že to pořád platí. Ať je to právě ono stěhování v předchozím bodě nebo jenom malé drobnosti. Zkrátka, když prostě z hloubi duše po něčem toužíte a věříte tomu, že se to může stát, i když vlastně vůbec nevíte jak, tak se to opravdu stane. Nemusíte vždycky vědět jak, důležité je věřit a on to ten Vesmír nějak zařídí.

3. BUĎTE VDĚČNÍ ZA TO, CO MÁTE 

Tohle určitě není zjištění letošního roku. Spíš připomenutí. Za poslední rok se toho totiž stalo vážně hodně. Hodně hezkého. A ano, i spousta těžkých momentů by se během roku našla. Ale já jsem za ně za všechny nesmírně vděčná. Těch hezkých věcí si opravdu vážím, protože moc dobře vím, že to není samozřejmost, a ty těžké chvíle mě zase posouvají o něco dál a pomáhají mi uvědomit si a vážit si všeho ostatního.  

4. OČEKÁVÁNÍ PŘINÁŠÍ ZKLAMÁNÍ 

Mám jednu báječnou kamarádku, která mi tohle pořád připomíná. A vždycky, když to nejvíc potřebuju. A vždycky má pravdu. Takže nemějte očekávání! Já vím, snadno se to říká (taky se to učím a musím si to připomínat). Ale je to to nejlepší, co pro sebe můžete udělat. Nepředpokládejte, neočekávejte, nechte zkrátka věci plynout. Ono se vždycky stane přesně to, co se stát má. Abysme se mohli něco naučit. Vraťte se do bodu 2 a věřte, že všechno dobře dopadne. 

5. JAK JSEM SEBRALA ODVAHU 

Já jsem ji letos sebrala hned dvakrát. Poprvé, když jsem kývla na focení a rozhovor do časopisu Dieta, kde jsem odhalila celý svůj příběh o PPP (celý článek najdete zde). A podruhé, když jsem spustila svůj vlastní blog. A odvaha k tomu byla potřeba pořádná. K obojímu. Na některé věci se zkrátka nemůžete připravit dopředu. Ale asi je to tak dobře. Protože vystoupit ze své komfortní zóny může být někdy celkem pozitivní. 

6. NECHCI BÝT SUPERŽENA 

Častokrát jsem mívala pocit, že musím být ve všem perfektní. Ale vždycky to vlastně dopadlo tak, že jsem se cítila jako štvaná zvěř. Takže jsem si letos řekla: A DOST! Začala jsem víc delegovat, víc si říkat o pomoc, naučila jsem se říkat NE a nehroutím se z toho, když doma není naklizeno. Naopak se snažím víc si některé chvíle užívat a ukrást si víc času pro sebe. A víte co? Je to super! 

7. ACH TA HLAVA

Tohle taky určitě nebude patřit do sekce OBJEV ROKU, ale je to pravda víc než cokoli jiného. Všechno je v hlavě. Pokud si pořád říkáte, že vám něco nejde, že něco nemáte nebo se vám nedaří, máte pravdu! A jestli čekáte, až se něco přijde, až budete mít víc peněz, lepší práci, jiného partnera…až přijde ten správný čas, věřte, že se to nikdy nestane. To, jak se cítíme, je naše rozhodnutí. Rozhodnutí, které musíme udělat sami ve své hlavě. Ne někdy příště, ne až něco, ale teď! Na nic nečekejte. Taky mi nějakou dobu trvalo, než jsem to pochopila a než jsem to uvedla do praxe. Ale letos se mi to podařilo. A cítím se opravdu mnohem spokojenější a šťastnější. 

8. PÁR PŘÁTEL STAČÍ MÍT 

A stačí jich opravdu pár. Těch skutečných a opravdových. Já jsem se několikrát během tohoto roku přistihla, jak jsem vážně vděčná za to, kolik skvělých lidí mám kolem sebe. I tady, v tomhle kyber prostoru. Vždycky mě to zahřeje u srdce. Takže, díky, že tu jste! Moc to pro mě znamená! 

A jaký byl váš rok 2018? Co důležitého jste se naučili nebo zjistili vy? Budu ráda, když se se mnou podělíte 🙂

Vaše